AKTUÁLNÍ POSTŘEH POSLANCE EP Ing. Jaromíra KOHLÍČKA, CSc.
Tento pojem se používá pro lidi, kterým do tzv. normálu něco chybí. Klasickým příkladem jsou lidé s motorickými poruchami, případně zrakově nebo sluchově postižení a skupina těch, kteří trpí mentálními disfunkcemi. Běžně psychologové považují osoby s IQ pod 70 za nevzdělatelné v hlavním studijním proudu. Některé piruety v našem školství se pokoušejí tuto hranici zpochybnit, ale dosavadní výsledky ukazují, že hranice reálně existuje.
V ČR máme letitou tradici speciálního školství, jednu z nejstarších v Evropě. Tyto školy, zakládané již v 19. století, se nejdříve soustředily na zrakově a sluchově postižené, stejně jako na osoby s poruchami motoriky. Klasickým příkladem je Klárův ústav v Praze. V další fázi vývoje se rozvinulo speciální školství, včetně navazujících dvouletých učebních oborů, pro osoby se sníženými mentálními schopnostmi.
Ideální situace nastává u těchto spoluobčanů v případě, kdy mohou žít se svou rodinou a navštěvovat nejdříve speciální školu, později se zapojovat do společensky užitečné práce na chráněném pracovišti nebo dílně.
Dlouhá léta v této oblasti zajišťují práci výrobní družstva invalidů. U lidí s lehkou mentální disfunkcí se daří dosáhnout jejich plného zapojení do běžného života. Při těžším postižení je plné zapojení složitější a vyžaduje pomoc společnosti.
Chráněné bydlení pro tyto osoby má svá specifika a v průběhu let se i v ČR rozvinula koncepce, podle které skupiny osob vyžadujících speciální péči bydlí v blízkosti pracovníků, kteří tuto péči zajišťují. Ideálně ve skupinách několika bytových jednotek ve vhodné lokalitě. Tím se životní a pracovní podmínky těchto našich spoluobčanů co nejvíce přibližují podmínkám, v nichž žijí a pracují běžní občané.
Tam, kde se z různých důvodů nedaří zajistit samostatné bydlení hendikepovaných, jsou provozovány větší ubytovací kapacity, s tím, že je snaha maximálně zajistit co největší individuální komfort.. I tito naši spoluobčané, ale cítí velkou potřebu zapojit se do užitečné práce a navázat kontakty se svým okolím. V posledním období se úspěšně daří malé skupiny hendikepovaných umísťovat v menších obcích. Dobrým příkladem jsou ÚSP Brtníky, ve šluknovském výběžku, kde klienti v široké míře pomáhají s různými pracemi ve vesnici
Lidé, kteří jsou geneticky vybaveni těmito problémy, zpravidla nejsou agresivní ani nebezpeční svému okolí. Schopnost přijmout je za své sousedy a pomoci jim tím v zapojení do běžného života tradičně svědčí o naší civilizovanosti a morální vyspělosti.
Jaromír Kohlíček
Napsat komentář