Děda by mašinfíra. Řidič lokomotivy není to správné slovo. On byl strojvůdce. To slovo v sobě skrývá spoustu vědomostí, které musel vstřebat a také přísné zkoušky, kterým byl pravidelně podroben. A musel vždy uspět. Asi by se on i jeho kamarád pan Řehák notně divili, co za hloupost na ně zkouší pan ministr. Jaké body? Buď umíš, nebo neumíš. A pokud se stane nehoda, je nutné ji přísně vyšetřit. Na dráze nejsou amatéři, kteří by jednou za rok vytáhli povoz z garáže a jejichž oprávnění bylo testováno podle předpisů platných před drahnými lety.
Pokud se v poslední době nahromadily nehody, není jistě vše v pořádku. Je notoricky známo. Že po rozdělení železnice na různé podniky, po „otevření trhu“ a po likvidaci učňovského školství a snaze rozbourat i systém průmyslovek nám již delší dobu chybí kvalifikovaní pracovníci. Podobně jako v jiných oborech se rozmáhá nešvar několika zaměstnání v oboru, je třeba nahradit chybějící pracovníky přesčasy a i strojvůdce je jen člověk a únava může vykonat své.
V Pařížském metru mají linku číslo 14. jezdí bezobslužně již řadu let. Na hlavních tratích se v řadě států EU zavádí systém komunikace soupravy s infrastrukturou, který pomáhá řidiči v plnění úkolů. Přesto je základem dobrého výkonu vedle dokonalé znalosti dostatečný odpočinek.
Na našem ministerstvu dopravy nemáme v poslední době jednoduchý život. Zjevně chybí koncepce a rezortní předpisy ani po více než 4 letech se nijak zvlášť nezlepšily. Vinu bych nehledal u vrátných. Tak dlouho jako současný ministr se jen tak někdo v křesle neudržel. Poukazování na předchůdce není na místě. Skandální “odcházení„ zastaralé koncepce výběru mýta v době satelitních technologií ukazuje na zásadní mezery v koncepční práci.
Nejdůležitější vodní cesta – labská – se stále nemůže racionálně pohnout dopředu. Pseudozelené argumenty nemohou vysvětlit neschopnost připravit projekt k posouzení vlivu na životní prostředí ve tvaru, který by „prošel“ u staveb u Děčína. O tzv. „Slavíkových ostrovech“ by se dal napsat román. A stále není vidět na těchto hlavních směrech pokrok. Buď jde o neschopnost nebo jsou předpisy a zákony v takovém stavu, že se není možné v nich se ctí rozebrat. V obou případech práce má organizovat ?? Kdo jiný než ministr a jeho nejbližší spolupracovníci. Nebo to je stále dědictví „totality“??
Tak si to shrňme. Mýto se snad již pohne, o skutečném řešení na železnici zatím nevíme, voda rozhodně není „za vodou“. úspěchy na všech frontách. Nebo se mýlím?
V Teplicích dne 10. března 2019
Jaromír Kohlíček
Napsat komentář