KSČM - Ústeckého kraje. KSČM - centrální.

PŘÍSPĚVKY JAROMÍRA KOHLÍČKA NA PLENÁRNÍM ZASEDÁNÍ EP 22. – 23. 11.2016

SPOLEČNÁ BEZPEČNOSTNÍ A OBRANNÁ POLITIKA

Společná bezpečnostní a obranná politika je již od 50. let jedním z velkých témat diskuzí uvnitř Společenství. První šestka států se postupně rozšířila o další vyspělé průmyslové země, přičemž každá z těchto zemí vyráběla „své“ zbraně, ať již ruční, či jiné. Původní koncepce, tj.  Západoevropská unie, měla přinést sblížení standardů a možnou kooperaci mezi výrobci zbraní. Zvláště po vystoupení Francie z vojenské složky NATO a stěhování její centrály do Bruselu měl projekt reálné kontury. Po odchodu de Gaulla do politického důchodu stačilo významné zakašlání za oceánem, případně zvednuté obočí u nejvyššího šéfa NATO a nové zbraně, zejména při obnově leteckého parku a u dalších moderních systémů byly nakupovány z USA. Přesto, čas od času, se objevuje snaha původní koncepci osvěžit a podpořit vojensko-průmyslový komplex EU. Snad jediná oblast, kde se to podařilo a kde EU úspěšně konkuruje, představuje konsorcium Airbus,  jde však o výrobu zejména pro civilní použití. Zůstávají pouze dvě úspěšné vícestranné realizace, obě v letecké technice, Eurofighter Typhoon a Gripen. Z principiálních důvodů tedy požadujeme provádění společné bezpečnostní a obranné politiky zásadně v souladu s Chartou OSN a mezinárodním právem. Je nezbytné důsledně oddělit EU a NATO. Zbraně hromadného ničení všech druhů musí být celosvětově zakázány a zlikvidovány.

ZPRÁVA O EVROPSKÉ OBRANNÉ UNII

Zpráva Urmase Paeta jako celek,  je výzvou k budování společné intervenční armády zemí EU. Budeme v ní těžko hledat požadavek na radikální řešení (rozuměj likvidaci) zbraní hromadného ničení na evropské a světové úrovni. Evropská obranná agentura má podle této zprávy výrazně spolupracovat na přípravě agresí států EU proti třetím zemím. Zcela nesmyslně je za velké nebezpečí považováno vedle Islámského státu i Rusko. Návrhy směřují, vedle výrazného posílení finančních prostředků vynakládaných národními státy na armádu, k specializacím armád jednotlivých zemí, a dále sdružování k společným nákupům, údržbě sil a materiálu za účelem zajištění kompatibility. Evropský parlament je vyzýván k zřízení nového výboru pro bezpečnost a obranu, v podtextu čehož je vytvoření společného průmyslového a technologického vojenského komplexu. Návrh rovněž požaduje, aby část výdajů na operace v této oblasti byla hrazena z rozpočtu EU. Přestože se na mnoha místech návrh zaklíná NATO, jako základem kolektivní obrany v Evropě, žádá urychlit vytváření sil pro mise společné bezpečnostní a obranné politiky. Protože se v celé zprávě nevyskytují odkazy na teritoriální obranu, ale zjevně je celá obranná strategie orientována na intervence mimo území EU, jsem nucen zprávu v celé šíři odmítnout. Obrana a bezpečnost nemohou být založeny na přípravě intervencí mimo teritorium EU.

O STRATEGICKÉ KOMUNIKACI EU

Zpráva paní Elžbiety se zřejmě omylem jmenuje  O strategické komunikaci EU s cílem bojovat proti propagandě, které proti ní vedou třetí strany. Již letmý pohled do textu o 58 odstavcích ukazuje, že ve skutečnosti se zpráva zabývá zejména způsobem, jak propagandisticky působit ve třetích zemích proti jejich současným režimům. Několikrát je zdůrazněno, že dobrým příkladem jednotlivým zemím EU je činnost Velkého bratra,  Spojených států. Rusofobie, která je charakteristická pro významnou část polské politické scény nachází svůj výraz ve členění zprávy. Po úvodních odstavcích nejdříve najdeme krásně nazvanou kapitolku pod označením Pochopení a odhalení  ruské dezinformační a propagandistické války.  Po 9 odstavcích prodchnutých třesknutou rusofobií se bigotní katolička zabývá metodami Islámského státu. A to v celých 8 paragrafech. Zdá se tedy, že v jejích očích jsou islámští radikálové a jejich metody radikalizace, poměrně rozsáhlé muslimské obce uvnitř EU, podstatně méně nebezpeční než Rusko, které se odmítá stát surovinovým přívěskem států EU. V dalších odstavcích se dočteme, například:  “…a vyzývá členské státy, aby přizpůsobily a aktualizovaly své právní předpisy…, nebo …aby plně prováděly a prosazovaly stávající právní předpisy týkající se projevů nenávisti…“. Pokud budu tuto formulaci brát vážně, autorka zprávy bude jistě záhy, nejspíše v Polsku, vyšetřována pro šíření chorobné rusofobie.