Záchrana životů: zvyšování bezpečnosti vozidel v EU
Je tomu již několik let, kdy Evropská komise a Evropský parlament přijaly, ke zvyšování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, dva zásadní cíle. Prvním z nich bylo do roku 2020 snížit počet smrtelných obětí silničních nehod na polovinu, druhým z nich dosáhnout v Evropské unii do roku 2050 nulové úmrtnosti.
V současné době umírá na silnicích zhruba 25 500 osob ročně a 135 000 je vážně zraněno. Evropský parlament v minulosti přijal řadu významných dokumentů, které zlepšují kvalitu infrastruktury i bezpečnosti silničních vozidel. Teprve v roce 2015 bylo přijato nařízení o zavedení palubního systému E call.
Většina obětí nehod jsou cyklisté a chodci. Proto přijala řada států EU, i Česká republika, nařízení o povinném nošení reflexních prvků chodci za stanovených podmínek.
Usnesení navazující na zprávu Dietra Lebrechta Kocha má jednu mezeru. Chybí zde pravidelné doškolování všech řidičů. Toto doškolení nemohou nahradit ani nejlepší povinně instalované asistenční bezpečnostní systémy řidiče. S touto výhradou vřele doporučuji diskutovanou zprávu ke schválení. Věřím, že v dohledné době se podaří povinnost pravidelného doškolení všech nositelů řidičského oprávnění, spojené s přezkoušením při jízdě zručnosti, zavést do legislativy. 90% nehod je totiž způsobeno nevhodnou aktivitou řidiče.
13.11.2017 Jaromír Kohlíček
Východního partnerství: summit v listopadu 2017
Doporučení Evropského parlamentu k východnímu partnerství je zvláštní směsicí reálných ambiciózních cílů, politických deklarací, nesmyslné rusofobie a ignorování výsledků referend v řadě zemí.
Mezi ambiciózní cíle patří uvolnění vízového režimu, případně dosáhnutí bezvízového styku na základě stanovených kritérií a readmisní dohody s jednotllivými státy.
Mezi nereálné cíle patří snaha snížit závislost na fosilních palivech, s ukončením provozu starších jaderných elektráren a pokusy zabránit výstavbě nových zařízení. Jako je jaderná elektrárna v běloruském Ostrovci.
Zpráva zcela ignoruje výsledky lidového referenda v řadě zemí v dané oblasti. Vůbec se nezmiňuje o nepřípustnosti budování cizích základen v této části světa. A bezprecedentním způsobem stanovuje co je a co není přijatelné ve vojenské oblasti.
U minských dohod zcela chybí apel na Ukrajinu, která je zjevně nedodržuje. Z těchto důvodů nemohu zprávu podpořit.
Jaromír Kohlíček 14.11.2017
Dohoda o partnerství, vztazích a spolupráci mezi EU a Novým Zélandem
Nový Zéland je v očích mnoha lidí v Evropě tak trochu pohádkovou zemí na druhém konci světa. Poměrně řídké osídlení, velké plochy krásné přírody, spolu s polohou jedné z posledních výsep na cestě k Antarktidě a do jižního Tichomoří, činí z této země potenciální ráj pro turisty i výzkumníky.
Je zajímavé, že bezprostředně po zahájení jednání o Brexitu ministerský předseda vlády této země, v lednu 2017 svou první zahraniční cestu směroval do Evropského parlamentu, Londýna a Berlína. Tím jasně naznačil, že vedle tradičních vztahů s Londýnem má země zájem o zvláštní vztahy s Evropskou unií.
Dlužno podotknout, že autor zprávy mylně směšuje Evropskou unii a Evropu. Což u britského poslance tolik nepřekvapuje.
Při jednání s Novým Zélandem o dohodě o volném obchodu bude jistě delikátní a citlivá otázka zejména zemědělských produktů. Pro země EU bude zajímavé využít zkušeností Nového Zélandu s ochranou životního prostředí a stabilizací dodávek elektřiny v podmínkách, kdy více než 80% výroby pochází z obnovitelných zdrojů.
Zajímavá je angažovanost této země v mezinárodním fondu pro Irsko. Tento fond podporuje hospodářský a sociální rozvoj zeleného ostrova a přispívá k dialogu o usmíření komunit. Mimochodem, právě otázka Irska je jedním z prvních bodů jednání komisaře Barniera se zástupci britské vlády.
16.11.2017 Jaromír Kohlíček
