OV KSČM Teplice

poslední březnový čtvrtek se sešli na 9. pracovním setkání v tomto volebním období zastupitelé zvolení na kandidátkách KSČM měst a obcí okresu Teplice. Předseda okresní rady členů zastupitelstev, místostarosta obce Bystřany Antonín Kamenský uvedl nosné téma, kterým byl stav Územních plánů a rušení pošt. Přítomní zastupitelé se vzájemně informovali o stavu ve svých městech a obcích. Krajský zastupitel Jaroslav Dubský informoval o jednání hejtmana Ústeckého kraje Oldřicha Bubeníčka s ředitelem České pošty. Jeho závěr, že bez souhlasu obce se pošty rušit nebudou, kvitovala i místostarostka města Ledvice Ivana Procházková. Ta informovala o dalším rozvoji města, které chystá na rekultivacích stavební parcely. Bílinský zastupitel Aleš Tallowitz podotkl, že v 16ti tisícovém městě vyřešili problém České pošty vytvořením jednoho centrálního místa. Krajská zastupitelka Jitka Hanousková informovala zastupitele o možnosti přihlásit svou obec či město do 6 200 obyvatel od soutěže Vesnice roku 2013, jejíž uzávěrka je do konce dubna. Poslanec EP Jaromír Kohlíček informoval o regionu soudržnosti, o řešení ROP, snížení peněz na rozvoj venkova. Další pracovní setkání zastupitelů se uskuteční v červnu.

Evropské dotace na regionální úrovni fungují v České republice zhruba šest let. Nyní by se podle ministerstva financí mohlo zdát, že je vše špatně. To samozřejmě není pravda. Kladu si ale otázku, do jaké míry je náhoda, že přesně po týdnu, kdy prezident Miloš Zeman ocenil, že krajské samosprávy fungují lépe než současná vláda a v čerpání evropských dotací jsou regionální operační programy výrazně úspěšnější v porovnání s ministerskými programy, přišla (ne)očekávaná reakce. Podle ministerstva financí je kvůli chybám potřeba pozastavit proplácení u dalších třech regionálních operačních programů a údajně ještě dva mají následovat. Hejtmané se prý nepoučili z dosavadních chyb. Je to náhoda? Možná, ale určitě není náhoda, že ministerstvo regionální operační programy výslovně spojuje s hejtmany (přitom ve svém zdůvodnění tvrdí, že údajné chyby jsou výhradně na straně žadatelů). To jsou naprosto účelové a nepravdivé výroky. Hejtmané (ale ani kraje) nepřipravovali a neschvalovali zákony, hejtmané nezpracovávají, nehodnotí ani neschvalují projekty proplácené z eurodotací, hejtmané projekty neauditují ani nevyšetřují případné porušení zákona. Asociace krajů by se měla proti těmto manipulativním výrokům ohradit a volat po objektivním informování veřejnosti.

Ve čtvrtek 14. března se uskutečnil další Diskusní klub. Tentokrát na téma Mezinárodní vztahy v Evropě a ve světě, postavení EU a NATO. Na doporučení Klubu společenských věd jsme si pozvali lektorku pro toto téma nejpovolanější ? vedoucí mezinárodního oddělení ÚV KSČM a bývalou poslankyni EP Ing. RSDr. Věru Flasarovou. Svým věcným a zajímavým podáním přítomné zaujala. Je pochopitelné, že mezinárodní politika většinou zajímá muže. Z dvacítky účastníků jich bylo patnáct. V úvodním slově za nejdůležitější instituci označila ONS. Myšlenka míru a sounáležitosti se však pod vlivem tlaku USA a západních zemí Evropy stává prostředníkem výpadů v Africe, Sýrii i jinde. Politika OSN už není tím, čím bývala a je zneužívána k vojenským účelům. Je zájem změnit charakter OSN, není to však jednoduchá otázka. Hovořila o novém dělení světa. KS Číny má ve svém dvanáctém pětiletém plánu zakotven další rozkvět společnosti. USA zkouší své nové bojové techniky v dalších zemích a vkládá další finanční prostředky do zbrojního průmyslu. Evropa už pro svět není tak zajímavá, je jen přeletem na cestě do Asie, kde se rozvíjejí Čína, Vietnam, Jižní Korea, Indonésie, Indie. Japonsko má velké problémy především díky tragické přírodní katastrofě před dvěma lety. Zajímavé procesy probíhají i v Latinské Americe od Venezuely, přes Bolívii, Argentinu až po Kubu v Karibské oblasti. Ta bude potřebovat hodně sil, aby vydržela změněnou situaci. Na tu bude mít velký vliv úmrtí Hugo Cháveze, prezidenta Venezuely a zvolení papeže z Argentiny. K NATO podotkla, že je na rozcestí. USA už nechtějí vynakládat takové finanční prostředky. EU a NATO uzavřeli smlouvu o využití vojenského potenciálu. ČR je členem NATO i EU. KSČM je proti, ale vystoupit by bylo velmi složité. EU si činí nároky na naše ozbrojené síly a posíláme vojáky tam, kde přicházejí o život. Doplnil Dr. Ivo Přichystal – EU docházejí síly. Neřešení sociálních otázek má negativní dopad na Evropu. Základní problém je to, že produkce EU klesá, levné dovozy z Asie likvidují vlastní produkci, kromě automobilového průmyslu. EU jako celek žije na dluh. Má obavy, že EU zkolabuje dřív, než Asie. Volný obchod je sice hezká věc, ale nás to ekonomicky likviduje. Je otázkou, zda se integrační procesy vyřeší dřív, než se Asijské státy dostanou do problémů. Věra Flasarová upozornila na to, že již letos může dojít k sociálnímu výbuchu. V řadě zemí dochází k nárůstu nacionalistického hnutí. V diskusi se hovořilo i o otázce vzdělání, kdy vzdělanostní úroveň v ČR klesá na rozdíl třeba od Severských zemí, které do vzdělání investují a udržují si vysokou úroveň. ČR nedokáže využít fondy z EU a mozky odcházejí do zahraničí. Diskutující trápila i absence mezinárodního aspektu spolupráce mezi KS, kdy chybí sjednocovací síla a otázka, co KSČM udělá pro to, aby se situace změnila. V. Flasarová potvrdila, že komunistické a dělnické hnutí přešlapuje na místě a že chybí vůdčí osobnost a program. Společné body se hledají. KS Ruské federace svolala v prosinci minulého roku jednání KS pod názvem Komunistické hnutí dnes a zítra, kterého se zúčastnila i KSČM. Zde se hledaly společné body a v jednání se bude pokračovat. KS jsou si vědomy toho, že se musí postavit proti kapitálu. Neméně závažná je otázka míru. V. Flasarová připomněla, že první dekret V. I. Lenina byl Dekret o míru. KS otázku míru staví na první místo. Mír je třeba více dostávat do povědomí lidí. Bez míru není budoucnost. V závěru dvouhodinové diskuse se přítomní zaměřili na aktuální politickou situaci ČR.

Oslavy v rámci našeho okresu jsme zahájili ve středu 6. března v Dubí, kde se slavilo tradičně ve společenském klubu města. Předseda MO KSČM a člen ÚV KSČM v jedné osobě Tomáš Zíka předal ženám květiny, spolu s místopředsedou MV se starali o občerstvení. Popřát přišla i členka krajského zastupitelstva Jitka Hanousková. K dobré náladě přispělo zajímavé hudební pásmo v podání kytary a kláves, kde se v jedné skladbě představila talentovaná vnučka místopředsedy MV Petra Felta. Ve čtvrtek 7. března se tradičně slavilo v Krušnohorském maskaronu v Teplicích. Pětapadesát žen pozdravila krajská zastupitelka Jitka Hanousková. Květiny ženám předával předseda MV KSČM Lubomír Škarda spolu s mladým členem P MV Lukášem Přikrylem. S tištěným přáním se přidala místopředsedkyně LKŽ Amálie Novotná. K dobré náladě přispělo Stereo Oldy Holuba. Cestou z Prahy se zastavil a ženy pozdravil i hejtman Ústecké kraje, předseda OV a KV KSČM Oldřich Bubeníček. Jitka Hanousková s Lubomírem Škardou pak vyrazili na další oslavu do Krupky. Více jak 70 žen v prostorách Kolosea přivítal místostarosta města Krupka a krajský zastupitel Jaroslav Dubský a předseda MO KSČM a zastupitel Petr Kadavý. Přítomné pozdravila i místopředsedkyně OV KSČM Helena Ludvíková. Ženy dostaly tradiční květinu. K tanci i poslechu vyhrávalo duo A. F. Krlín ? R. Sanitrik, který také celý podvečer moderoval. Nezklamala ani tradiční zábavná tombola a příjemné posezení dotvářelo bohaté občerstvení a přípitek. ZO KSČM Újezdeček tradičně v předvečer MDŽ zavítala do místního klubu důchodců. Letos hospodář Antonín Šlechta předal 17 ženám přáníčka a čokoládová srdíčka, která sponzorovala krajská zastupitelka Jitka Hanousková. Nejvíc oslav se soustředilo na pátek 8. března. V Duchcově se čtyřicítka žen tradičně sešla v jídelně DPS. A jak k nám sdělil hospodář MV Ivan Šebesta, velmi dobře se pobavily. Při reprodukované hudbě, kterou zajišťoval pan Kromsián, nejen zpívaly, ale i tančily. MV tradičně přišel s kytičkou a koláčky ke kávě, kterou roznášeli muži, jak jinak než tradičně zajistila zastupitelka Marie Dvořáková. V Košťanech se opět tradičně slavilo v soukromých prostorách rodinného domku předsedy MV Jiřího Dudeška. O občerstvení se postaral jak MV, tak i LKŽ. Jak nám řekla předsedkyně LKŽ Drahuška Králová, dvanáct žen bylo s oslavou nadmíru spokojeno. Bohužel pět jich sklátila chřipka a byly smutné, že se nemohly oslavy zúčastnit. Po informacích z kraje, okresu i města následovala volná zábava s hudbou i tancem. O doprovod se postaral TV Šlágr. Páteční podvečer se slavilo i v Hrobu. Zastupitelka a předsedkyně MO KSČM Tatjana Vavřínová dokázala stejně jako vždy při nějaké společenské akci navodit příjemnou atmosféru. Přítomných 20 žen se výborně bavilo při harmonice, nechyběl tanec, ani bohaté občerstvení. Ženy přišla pozdravit krajská zastupitelka Jitka Hanousková a z Oseka přijel předseda MV KSČM Václav Dvořák s manželkou. Vrcholem pátečních oslav MDŽ v okrese Teplice bylo setkání žen v Bílině. Jak nám řekl předseda MV KSČM Milán Síba, kulturní dům Fontána praskal ve švech, do hlavní sálu se musely přidávat stoly. Aby také ne, na oslavě se sešlo na 300 lidí. V kulturním programu vystoupily děti z mateřské školy a baletky z Domu dětí a mládeže. A pak již až do 23 hodiny vyhrávala Přívoranka. Květiny pro ženy zajistil hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček, který také ženám popřál a velkou měrou se podílel na bohaté tombole. Tradičně na sobotní podvečer připravili oslavu MDŽ v Oseku ve Stropníku. Šedesátka žen v úvodu odměnila potleskem vystoupení dvou mladých kytaristek z DDM Osek a pak se výborně bavila, protože k tanci i poslechu hrál oblíbený Dlouhej flám. O kulturní vložku se postaral stejně jako vloni předseda MV KSČM Václav Dvořák, který si zatančil sólo s loutkou v životní velikosti. A jak nám řekl, pro nedostatek mužů tančil celý večer a ještě v úterý ho bolely nohy. Přáníčka pro své členky i sympatizující připravili i ZO KSČM v Ohníči, Křemýži, Proboštově a určitě i v řadě dalších organizací od nichž se k nám ani informace nedostaly.

Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl ve dnech 7. – 28. února 2013 proveden na reprezentativním vzorku 24.183 dotázaných ve věkové kategorii 18 – 69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci panelu 200 tisíc registrovaných uživatelů 51.446 dotázaných. Exkluzivní průzkum společnosti SANEP byl zaměřen na spokojenost s činností jednotlivých krajských hejtmanů a pražského primátora. V průvodní zprávě SANEPU se můžeme dočíst: …. dalším překvapením je i nově zvolený hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (44.2%), který je také jediným komunistickým hejtmanem. Oldřich Bubeníček vystřídal ve své funkci sociálnědemokratickou hejtmanku Janu Vaňhovou a obsadil v hodnocení šestou příčku ze čtrnácti krajů.

Při příležitosti svátku Mezinárodního dne žen se uskutečnilo v sobotu 9. března v Poslanecké sněmovně PČR v sále Státních aktů setkání žen, zvolených do samospráv měst a obcí za KSČM. Nad setkáním převzal osobní záštitu JUDr. Vojtěch Filip. Přátelského setkání se zúčastnily i velvyslankyně či manželky velvyslanců Kuby, Peru, Číny, Koreje, Vietnamu, Maroka a Azerbajdžánu. Milým hostem byla i herečka Jaroslava Obermaierová. K příjemné atmosféře setkání přispěla swingová královna české jazzové hudby Marcela Králová.

Jak se cítíte ve funkci hejtmana?
Nejenom já, ale i moji kolegové prostě sbíráme zkušenosti. Je něco jiného pracovat jako opoziční zastupitel, nebo i v minulém volebním období jako předseda výboru, a samozřejmě něco jiného je pracovat ve funkci hejtmana. Stále se seznamuji s tím, co obnáší tato funkce, je to také i časově náročné, ale pokud se člověk chce do této problematiky dostat a vykonávat slušně tuto práci, tak se na zmíněný čas tolik dívat nedá. Jsou to tři měsíce od ustavujícího zasedání zastupitelstva, myslím si, že určité první výsledky se dostavily, ale na druhou stranu nikdo nemůže čekat, že během čtvrt roku může dojít k nějaké razantní změně.Probíhaly v Ústí nějaké protesty právě v souvislosti s vaším zvolením do funkce hejtmana, jak jsme byli svědky v jiných krajích?
Zatím mohu říci, že žádné protesty zde nebyly, ani na ustavujícím zasedání, dvakrát zde byla nějaká akce na Lidickém náměstí, ale jen několik desítek lidí. Pokud toto probíhá slušnou formou, tak má samozřejmě každý právo svůj názor vyjádřit. Nemůžu si stěžovat ani na to, že by zde panovala jakási izolace kraje, protože návštěv zde máme opravdu více než dost. Ať už se jedná o zástupce velvyslanectví nebo zástupce velkých firem, hospodářských komor, společenských organizací, sportovních organizací a podobně. Myslím si, že nikdo nedělá rozdíl v tom, zdali je hejtman za komunistickou nebo jakoukoliv jinou politickou stranu.Můžete, prosím, přiblížit podivný požadavek finančního vyrovnání, který požaduje po kraji Evropská komise v souvislosti s Regionálním operačním programem (ROP)?
Otázka, co s ROP a s finančním vyrovnáním, které po nás Evropská komise požaduje, je záležitostí dlouhých jednání, protože částka, která je po kraji požadována, je nemyslitelná. Ústecký kraj tuto částku není schopen zaplatit. Na druhou stranu si myslím, že vina nemůže být jen na krajích, protože náš ROP je společný s Karlovarským ROP. Několik let běžel zmíněný ROP bez problémů, někdo rozhodoval a někdo samozřejmě schvaloval vše to, co se kolem ROP konalo. Najednou by zodpovědnost měla být pouze na krajích? Zásadně s tím nesouhlasím. Netvrdím, že nějaká pochybení vzniknout mohla, ale na druhou stranu ROP a jeho úřad je naprosto samostatný, kam kraj pouze deleguje své zástupce do vedení, a tak si myslím, že by se mělo k celé záležitosti přistoupit seriózně a najít podíl viny. Měla by se, podle mého názoru, na řešení tohoto problému podílet i ministerstva.V minulosti jste byl novinářem. Využíváte zkušeností novináře ve své nové funkci?
Novinářské zkušenosti se dají samozřejmě využít. Za dobu, kterou jsem vykonával krajského zpravodaje Haló novin, jsem poznal v kraji mnoho lidí, podíval jsem se na místa, která bych jinak neviděl, a promluvil jsem s lidmi, se kterými bych se jinak do styku nedostal. Takže mi dnes nedělá problém, když se začne o některém z okresů hovořit, třeba o některé z malých vesnic, tak mám orientačně představu, kde se to které místo nachází. Velká výhoda je také v tom, že člověk nemá problém komunikovat s lidmi. Je mi jedno, jestli lidé náleží k levé, nebo k pravé části politického spektra, případně ke středu. Nemám žádný problém si s kýmkoliv a o čemkoliv popovídat.Byl pro vás překvapením úspěch KSČM v nedávných krajských volbách?
Před volbami nejrůznější průzkumy ukazovaly, že KSČM je na tom v Ústeckém kraji docela dobře, bylo otázkou, zda těsně vyhraje sociální demokracie nebo KSČM. Nakonec rozdíl deseti procent určitě jistým překvapením, a to pro všechny, byl. Asi se ve zmíněném výsledku projevily určité problémy, které v Ústeckém kraji byly a byly i docela medializované, a v některých případech voliči viděli v KSČM záruku toho, aby v kraji opravdu došlo k pozitivním změnám.Podaří se na tento volební úspěch navázat i ve volbách do sněmovny?
Bylo by výborné, pokud by se podařilo zopakovat volební úspěch KSČM z krajských voleb také ve volbách parlamentních. Osobně jsem přesvědčen o tom, že jak kvalitní je stranická práce, a nemyslím jen ?schůzování?, ale i různé společenské akce na veřejnosti a podobně, podle toho pak dopadnou i volební výsledky. Určitá doba do parlamentních voleb ještě zbývá a je zřejmé, že i v Ústeckém kraji se nám podaří ukázat veřejnosti, že to, co jsme lidem ve volebním programu slibovali, se nám postupně daří plnit. Myslím si, že když ve většině krajů máme zastoupení i v jejich vedeních, tak i tam může výrazný podíl komunistů být vidět a musíme si přiznat i skutečnost, že současná vládní politika nahrává tomu, aby opozice v nadcházejících volbách uspěla. Já jsem přesvědčen, že výrazný úspěch můžeme očekávat i u politické strany KSČM.

Itálie byla a je vždy zemí, ve které je všechno trochu jinak. Poválečné volby byly vždy soutěží mezi křesťanskými demokraty, komunisty a změtí malých stran. Po korupčních aférách velkých politických stran a zásadních změnách volebního zákona o odhalení korupce uvnitř prakticky všech stran se celý systém kompletně zhroutil a zneprůhlednil a nastalo období Berlusconizace. Prostě buď byl někdo proti Berlusconimu nebo pro Berlusconiho. Nejsilnější ze západoevropských komunistických stran zmizela, k jejímu nástupnictví se hlásí široká plejáda středolevých a levých subjektů. V poledních deseti letech v této části spektra dominuje Demokratická strana a na levici se snaží navázat na tradice Rifundazione comunista a Partito dei comunisti italiani. Ještě před devíti lety byly obě tyto komunistické strany zastoupeny v Evropském parlamentu i na domácí politické scéně. V Itálii vítěz voleb získává tzv. prémii podobně jako v Řecku a tím je mu umožněno bez problémů sestavit vládu. Proto v posledních letech jednotlivé strany, které samostatně kandidují, nemají velkou šanci získat významnější zastoupení v Poslanecké sněmovně (se 630 lavicemi) ani v Senátu (s 315 křesly). Tyto volby nám ukázaly, že je možné, aby se pravicové subjekty obratně distancovaly od pravicové vlády a starý Berlusconi se v závěru volební kampaně dotáhl na úroveň favorizované středolevé koalice vedené Demokratickou stranou. Situace v Itálii trošku připomíná předvolební guláš z doby před několika desítkami let v podání země galského kohouta. Tehdy Colouche svými vystoupeními ve sdělovacích prostředcích vtipně parodoval velké politiky a byl odměněn preferencemi na úrovni více než 15%. Dnes vidíme v Itálii komika Beppe Grillo v čele hnutí Pět hvězdiček, který po čtyřech letech na politické scéně získává více než 25% v Poslanecké sněmovna a přes 23% v Senátu. Pokud to někomu připomíná populistickou zářící hvězdu Věcí veřejných při posledních volbách do Poslanecké sněmovny a ?novou? pravicovou stranu TOP 09, vězte, že podobnost není náhodná. Budeme-li hledat u seskupení Pět hvězdiček volební program, skončíme u populistických výkřiků. Podle všeho buď toto seskupení ve své většině podpoří pravostředovou Berlusconiho koalici nebo levostředovou Italia bene comune. Pokud se tak nestane, čekají Itálii v krátké době nové parlamentní volby. V této kampani podobně jako v minulé parlamentní kampani v České republice dlouhodobé preference levostředové koalice ukazovaly na její vítězství. Mediální magnát Silvio Berlusconi prokázal sílu médií. Podařilo se mu totéž, co se podařilo Karlu Schwarzenbergovi v prezidentské kampani v České republice. Dokázal se mediálně oddělit od nepopulární pravicové Montiho vlády a výsledek dotáhl volební zisk dlouhodobého favorita Pier Luigiho Versaniho a jeho koalice vedené Demokratickou stranou. Kde nám zůstali komunisté? Na začátku volební kampaně bylo jasné, že po katastrofálním neúspěchu duhové koalice v minulých parlamentních volbách i volbách do Evropského parlamentu je nutné znovu se pokusit o sjednocení levicových sil. Tehdejší koalice Arcobaleno zahrnovala široké spektrum od socialistické strany přes různé zelené skupiny až po obě komunistické strany. V letošních volbách se část těchto skupin (např. Socialistická strana) přidala ke koalici vedené Demokratickou stranou a levicová Rivoluzione civile byla tentokrát o tyto skupiny oslabena. Dalším oslabením byla samostatná kandidatura trockistiké Partito komunista dei laboratori. Na protestních hlasech se snažili získat body také pravicoví extrémisté z Forza nuova a Italská pirátská strana. Blok Rivoluzione civile od začátku volební kampaně balancoval na hraně pěti procent a nakonec skončil v poli poražených. Situace v Itálii by si jistě zasloužila daleko hlubší rozbor, ale zkusme shrnout ponaučení z této volební kampaně. 1. Média opět ukázala svoji obrovskou sílu, zejména média elektronická. 2. Významnou část mládeže je možné přesvědčit agresivní marketingovou kampaní, aby volila proti svým objektivním zájmům volila pravicové seskupení. 3. Je možné intenzivní mediální kampaní oddělit pravicové kandidáty od katastrofického vládnutí pravicových politiků a tím jim zajistit i v dobách krize výrazný volební úspěch. Zdá se, že toto poučení platí obecně, a proto je nejvyšší čas připravit se odpovídajícím způsobem i u nás v České republice na volby 2014.

První hejtman zvolený v České republice za KSČM, Oldřich Bubeníček, vede Zastupitelstvo Ústeckého kraje. Připomeňme, že v podzimních krajských volbách v Ústeckém kraji získala KSČM 20 mandátů, což znamená více než třicetišesti procentní podíl v 55 členném zastupitelstvu. Vítězství KSČM v těchto volbách bylo přesvědčivé. S třinácti zastupiteli za ČSSD vznikla levicová koalice. Hlavními okruhy problémů k řešení bude, v příštích čtyřech létech, vytváření nových pracovních míst, vždyť téměř 15 lidí ze sta je nezaměstnaných, hledání optimálních metod k likvidaci problémů sociálního vyloučení, lokality jako Šluknov, Rumburk, Varnsdorf, Mojžíř, Předlice, Bečov, Obrnice, Chánov, Janov a mnohé další čekají na řešení. Samozřejmě že dostavba dálnice D8 a rychlostní komunikace R7 bude provázet současné zastupitelstvo téměř po celu dobu mandátu. Také je třeba vyřešit několik kostlivců, zastavený Regionální operační program, podobný problém s dotací na Terezín, financování zdravotnictví, školství, sociálních služeb, kultury.Máte za sebou první tři měsíce práce, jak se Vám daří využívat potenciál klubu, jak spolupracujete s ostatními kluby?
Pro všechny členy klubu se jedná o úplně novou práci. Stereotyp, my jsme opozice a buď budeme hlasovat nebo ne, již není možný. Nyní musíme my tvořit, předkládat návrhy, projednávat je s kolegy z dalších klubů. Dosavadní diskuse a hlasování na jednání zastupitelstva ukazují, kdo má zájem spolupracovat.Budete pokračovat v podobném stylu informování zastupitelů, který byl zvolen při projednávání návrhu rozpočtu? Rozpočet díky dobré přípravě prošel bez velkých připomínek a s vysokým počtem hlasů pro jeho schválení.
Jak jsem říkal, kdo má zájem spolupracovat, cestu si k informacím vždy najde. Jsme připraveni na klubech prodiskutovat další materiály. Pokud hovoříte o rozpočtu tak byl díky projednání v klubech přijat drtivou většinou, myslím, že pouze čtyři zastupitelé se zdrželi. Potom mě však překvapila tvrdá kritika rozpočtu od opozice v tisku.Objevilo se několik mediálně sledovaných kauz. Například odvolání náměstka pro zdravotní péči Krajské zdravotní MUDr. Jiřího Madára nebo protesty proti výsledku voleb. Jak reagujete na kritiku?
Podle Vás mediálních kauz, běží řada. O odvolání doktora Madára rozhodl ředitel Krajské zdravotní, to není věc Ústeckého kraje. Veřejně jsem se zeptal pana ředitele, zda to bylo na politickou objednávku KSČM, odpověděl ne. Tedy bublina. Poprask kolem 200. výročí bitvy u Chlumce je myslím také zbytečný. Chce to jen více vzájemné komunikace. Jednáme o podpoře se silným sponzorem, až bude vše dojednané, rádi ho zveřejníme. Tato akce na přelomu srpna a září bude největší akcí v kraji za toto volební období. Přijedou desetitisíce lidí od nás i ze zahraničí. Máme maximální zájem, aby se vše povedlo. Protestovat může každý vůči všemu, jednoduše řečeno. Pokud to probíhá slušnou formou, nemám s tím problém. Je to trochu paradox protestovat proti tomu, že komunisté vyhráli v kraji demokratické volby. Problémem je ROP Severozápad, chtít aby kraj zaplatil miliardu sedm set padesát milionů korun v podstatě jako pokutu, to považuji za nefér. Vždyť vše běželo několik let bez problémů. Přece nenastala změna přes noc.Jak se daří spolupracovat s koaličním partnerem, jak jednáte s opozicí?
S ČSSD máme koaliční smlouvu a programové prohlášení, nevidím problém. Na jednání s opozicí jsem Vám již odpovídal. Kdo má zájem, ten informace má a dostane i na dále. Na mojí straně určitě problém není.Co se podařilo, jaké akce nebo splněné úkoly se zdařily. Jak stíháte? Díval jsem se na váš pracovní program, to je síla.
Od ustavujícího zasedání zatím uběhla velice krátká doba. Vytváří se pakt zaměstnanosti, který by napomohl k řešení obrovské nezaměstnanosti, úzce spolupracujeme s krajským vedením policie a úřady práce v otázce problémových lokalit. Jsem rád, že k nám již zavítal policejní prezident i generální ředitel Hasičské záchranného sboru, byla zde rumunská paní velvyslankyně, vladyka Krištof, přijede německý velvyslanec, jsem pozván čínským velvyslancem, navštívil nás ruský generální konzul. Jednalo zde představenstvo Českých drah, v úzkém kontaktu jsem s ČEZem i oběma důlními společnostmi. Desítky návštěv signalizují, že nejsme v žádné izolaci. Změnilo se představenstvo Krajské zdravotní, podařilo se zrušit výběrové řízení na výpočetní techniku v této společnosti. Byl to závazek na deset let za velké peníze. To je slušný úspěch. Zrušilo se výběrové řízení na jednu silnici, zruší se výběrové řízení na internetovou televizi, obě zbytečně drahé. Nejde vše najednou. Také nemůžeme čekat, že nám budou v těchto akcích všichni fandit. Ale chceme, aby lidé viděli změnu. Samozřejmě, že program hejtmana je náročný, ale to je v každém kraji. Pokud budou výsledky, tak to není zbytečná námaha.

Touto každoroční akcí si němečtí neonacisté připomínají bombardování Drážďan Američany. Snad asi všichni víme, že toto bombardování, které se týkalo nejen Drážďan, ale i českých měst, bylo na konci války zbytečné a zemřely při něm spousty civilistů. Nešlo jen o psychické zdecimování německého národa, ale hlavně po rozdělení Evropy i o zničení průmyslu na východě. Jak říkal Hajko Kozel: „V Drážďanech se nenajde snad nikdo, kdo by během bombardování nepřišel o někoho z rodiny“. Nicméně válku začali nacisté a to nedává žádné oprávnění neonacistům, kteří uznávají zrůdné nacistické ideologie, aby právě oni prováděli jakékoliv akce tohoto charakteru. Jaká zvěrstva náckové prováděli také víme, a proto je důležité se postavit jakémukoliv náznaku jejich aktivit a to nejen v Drážďanech, ale i hlavně v Čechách. K tomu navíc, když za posledních pár let opět díky hospodářské krizi vzrůstá neonacistická síla takřka v celé Evropě. Hlavně v Maďarsku, Finsku, Řecku, Nizozemí i v Rusku-tam jsou obzvláště nebezpeční a radikální. Ročně tam díky jejich aktivitám umírají desítky, možná i stovky nevinných obětí. Pro tyto důvody se již několikátým rokem snažím zúčastnit zmíněné Drážďanské blokády a konečně se mi to díky s. Kohlíčkovi podařilo. Sraz jsme si stanovili na 13tou hodinu před jeho domem. K mému milému překvapení se mi naskytla možnost se seznámit se s. Růžičkou, redaktorem Haló Novin, kterého Jaromír přivezl z Prahy, a který měl namířeno do Drážďan s námi. Nemělo to dlouhé trvání a v Unčíně jsme nabrali sympatického s. Frantu Ebrleho, pro kterého taková protifašistická akce byla také premiérou. Konečně jsme byli všichni a mohli vyrazit. Cestou kolem Chlumce nám Jaromír popsal historický význam všech pomníků v okolí. Během naší diskuze jsme se přiučili dalším historickým událostem a probrali i pár politických témat. Jízda po nové dálnici byla plynulá a bez jakýchkoliv komplikací, takže jsme do Drážďan dorazili asi kolem třetí hodiny. První místo, na které jsme zavítali byla centrála Drážďanské Die-Linke, kde na nás už čekal nám známý Hajko Kozel. Dostalo se nám milého uvítání a vřelého pohoštění v podobě kvalitních německých párků s pečivem a nápojů všeho druhu. V budově jsme také narazili asi na zhruba deset mladých levicově orientovaných lidí, což je na naše poměry dosti neobvyklé. Hajko nás seznámil s detaily Drážďanských pochodů. Letos se prý jednalo o zhruba desátý pochod. Přitom největším byla účast nácků cca 10 000 proti kterým stálo cca 50 000 odpůrců. Lidé se sem sjíždějí téměř z různých koutů Evropy-hlavně Češi, Francouzi, Italové ale i z Pobaltí. Polští neonacisti díky historickým faktům 2. SV tuto akci bojkotují. I díky těmto zahraničním podporám se několikrát jednalo o největší náckovskou akcí roku na celém světě. Ještě jsme dostali plánky Drážďan s vyznačenou trasou pochodu a telefonní kontakty, pro případ nečekaných problémů. Ve čtyři hodiny jsme šli i s Hajkem směrem na nádraží, kam měli původně dorazit i neonacisti. Cestou jsme potkávali různorodé skupinky antifašistů. Nejpočetnější byly anarchistické skupiny Black Block, které poznáte podle černého oblečení. Další větší skupinou byli mladí zelení. Ti ale na rozdíl od našich zelených jsou dost levicovější, jako tomu je i v jinde v Evropě. Během celé akce jsem narazil ještě na pár lidí z pirátské strany, socanů z SPD a několik saských organizací. Docela zklamáním pro mě byla absence komunistů. Komunistické vlajky tu vlály pouze dvě. Jedna Hajkovo Lěwica tzn. v lužické srbštině Levice x Die Linke. Ta druhá byla naše KSČM, zapůjčena s. Alenou Vyšínovou, která se minulých ročníků demonstrací také zúčastnila. Největší zastoupení měli ale bezpartijní obyvatelé Drážďan, pro které se tato událost už stává tradicí. U nádraží jsem čekali dvě hodiny na příchod neonacistů, ale těm byl přístup zamítnut kvůli naší blokaci. Tak se rozdělili na dvě skupiny. Jedna měla cca 100 členů a druhá 600. Každou chvílí pak měnili místa jejich srazů a naším cílem bylo tyto body obsadit dříve než oni, aby se tam nemohli dostat. Antifašisté byli tak početní a flexibilní, že to nebyl takový problém a na nácky jsme doposud nenarazili. Od nádraží jsme vyrazili i my a to směrem k radnici, kde už byl připraven nádherný řetězec lidských těl dlouhý asi snad půl km. Občas byly slyšet z aparatur projíždějících vozů i protifašistické písně, které znám. Když jsme takto přecházeli z místa na místo, tak nás zvídaví lidé častokrát zastavovali a vyptávali se na naše vlajky. I tu Hajkovo neznali. Po stručném vysvětlení byli vždy mile překvapeni, že je podporují právě i komunisté s České republiky, což nás mile potěšilo. Kolem čtvrt osmé jsme se opět vyskytli u nádraží a konečně narazili i na tu menší skupinku neonacistů. Ti byli v sevření policie, která byla na každém koutě. Na druhé straně spolu s námi stálo asi zhruba 400 antifašistů. Silně tu byly slyšet pokřiky NAZI RAUS a ALERTA ALERTA ANTIFAŠISTA. Nad hlavami nám prolítly asi dvě lahve od piva, jinak k výraznějším střetům nedošlo. Policie byla prostě všude a jelikož se už nic většího nedělo, tak jsme se kolem osmé začali vracet k našemu vozu, který jsme téměř bez problému našli a rozloučili se s Hajkem, který mimochodem zve všechny soudruhy a soudružky z Teplicka na MDŽ do Budyšína. Při cestě nazpátek začaly komplikace hned na začátku díky policii, která vše blokovala. Museli jsme celé město objíždět dokola. Jak se ale říká: Všechno zlé je i pro něco dobré a alespoň jsme si mohli vychutnat Drážďany v plné večerní kráse. Je to vskutku nádherné město plné památek. Když už jsme se dostali z města, tak se naskytl už jen jediný menší problém a tím byla hustá mlha. Se s. Ebrlem jsme vtipkovali, že to bude z ústecké chemičky, nebo z Knaufu, čemu bych se ani nedivil. V Ústí jsme vysadili s. Růžičku, aby stihl vlak do Prahy a přes Unčín rychle do Teplic. Domu jsme dorazili přesně na desátou a byli moc rádi, že jsme přispěli k úspěšné blokaci Drážďan před neonacisty. Jestli se zadaří, tak budu moc rád, když příští rok pojedu znovu a věřím, že nejen v takovém malém počtu lidí, jak tomu bylo letos. Alespoň pár autobusů by nebylo na škodu. A hlavně, aby to pak někdo neodřekl, jak se to právě stalo v Praze… Tímto bych chtěl vyzvat všechny soudruhy a soudružky, aby také podpořili tuto správnou věc a zároveň tím podpořili i německou levici, která se nyní potýká v krizi.

V sobotu dne 2. února 2013 se konala v Praze, v sídle KSČM Politických vězňů, od 10 hodin výroční členská schůze Společnosti česko-kubánského přátelství. Mezi zúčastněné patřili jak příznivci Kuby, tak členové Společnosti česko-kubánského přátelství a samotní členové naší strany. Sál se zaplnil do posledního místečka. K významným hostům, kteří se dostavili, patřili poslanec Stanislav Grospič a Marta Semelová. Samozřejmě nechyběl chargé d’affaires Kubánské Republiky F.G.Q. Sánchez, který poděkoval levicovým sdělovacím prostředkům „Halo Novinám“. A poznamenal, že i malá informace o dění na Kubě, má být dobře publikovaná, aby si občané udělali vlastní úsudek o dění na Kubě. Připomenul využití našich informací na sociálních sítích, oslovovat můžeme tímto způsobem především mladou generaci. Vzpomenul na mladíka, který sledoval program televize Nova o Kubánské republice a reagoval na jejich program kritikou, aniž by byl naším členem, zastal se Kubánců. Fermína tato informace potěšila. Dále kritizoval pravicová média, že si vybírají pro svou publikaci oportunistické názory, zejména v oblasti migrační politiky a nechtějí připustit změny na Kubě. Připomenul, že emigrace na Kubě není politického rázu, Kubánci chtějí zabránit krádeži postů a mít vzdělané lidi, jazykově vybavenými. Je možné cestovat do Evropy. V úvodu přivítal přítomné předseda SČKP Ludvík Šulda. Informoval o činnosti společnosti SČPK, připomněl 160. výročí narození kubánského národního hrdiny, vůdčí osobnosti kubánského hnutí za nezávislost na Španělsku, ale také básníka, novináře, spisovatele a politického teoretika José Martího. Dále případ Kubánské pětice, kteří monitorovali činnost teroristických skupin se základnou v Miami, aby zastavili teroristické útoky proti Kubě. Je tomu již 15 let, kdy byli (Gerardo, René, Fernando, Antonio a Ramón) nespravedlivě uvězněni vládou USA. Jen pro zajímavost uvádím, že v roce 2012 navštívilo Kubu 2,85 milionů turistů, což znamenalo oproti předchozímu roku zvýšení o 4,9 %. Zvýšila se těžba ropy a plynu, současně se pozvolna snižuje zahraniční dluh na základě přísných pravidel o plnění finančních závazků přijatých v posledních letech. Také migrační politika kubánské vlády doznala určitých změn. Kubánská vláda se rozhodla odstranit proces žádosti o povolení k odjezdu do zahraničí a zrušit institut zvacího dopisu. Od 14. ledna 2013 se tak vyžaduje pouze běžný platný cestovní pas a vízum země pobytu (bude-li nějaké potřeba). Kubánští občané, kteří splní potřebné požadavky zákona o migraci, se stanou žadateli (čekateli). Držitelé pasu vydaného s předstihem platnosti tohoto rozhodnutí musí požádat o jeho aktualizaci (bez poplatku) kompetentní úřady Ministerstva vnitra. Rovněž tak i ti, kteří počítají s platným výjezdním povolením, mohou odjet ze země, aniž by potřebovali nové řízení. Modernizace migrační politiky zároveň bere v potaz právo revolučního státu bránit se před vměšujícími se a podvratnými plány vlády USA a jejích spojenců. Z tohoto důvodu se zachovají opatření k ochraně lidského kapitálu vytvořeného revolucí a krádežemi talentů, které používají mocnosti. Za zmínku určitě stojí i to, že Kubu postihla přírodní katastrofa hurikán Sandy. Kuba se nyní musí vyrovnat s důsledky ztrát jedenácti lidských obětí, s částečným nebo úplným zničením desítek tisíce domů, s těžkými škodami na infrastruktuře v dodávkách elektriky a další kubánské infrastruktury. Naděje, které byly v počátku zvolení prezidenta Spojených států Baracka Obamy vkládány, se bohužel rychle rozplynuly. Na alespoň částečné zmírnění blokády Kuby, započetí řešení případu Pětice či zrušení koncentračního tábora na Guantanámu nedošlo. Rostoucí většina severoamerické společnosti i kubánské emigrace je proti blokádě. Mezinárodní společenství již po jednadvacáté důrazně odmítlo ve Valném shromáždění OSN ekonomickou, obchodní a finanční blokádu uvalenou Spojenými státy na Kubu. 188 členských států této mezinárodní organizace hlasovalo pro rezoluci odsuzující tuto genocidní politiku, jež se déle než půl století snaží zadusit lid Kuby. Opětovně se ukázala izolovanost několika málo zemí, které rezoluci odmítly. Proti hlasovaly pouze 3 státy (USA, Izrael a Palau), 2 se zdržely hlasování (Marshallovy ostrovy a Mikronézie). V dalším vystoupení hovořila Kubánka Clara Median, která mluvila o přátelství, které k přátelům z ČR má a jak se jí u nás líbí. Nejvíce mne potěšila slova, že její domov je i naším domovem. Její krásná závěrečná slova nemusím komentovat: Vlast zvítězí, socialismus nebo smrt. Dále vystoupila Marta Semelová, v krátkosti promluvila o politické situaci v ČR. Zprávu o činnosti výboru Pěti podal Vladimír Sedláček, o hospodaření J. Barešová. Za revizní komisi podal zprávu J. Klabník. Zdravici ICAP (Kubánský institut přátelství mezi národy) pronesl Milan Krajča. A v neposlední řadě návrh rámcového programu plánu práce na rok 2013 přednesla Věslava Kedyková . Na závěr proběhla diskuse o poznatcích z návštěvy Kuby. Schůze se mi líbila, snad se na Kubu také někdy podívám

Tradiční pietní shromáždění proběhlo v sobotu u památníku střelby u duchcovského viaduktu. Desítky občanů se přišly poklonit památce čtyř zastřelených dělníků, kteří před dvaaosmdesáti lety šli v průvodu z okolních obcí do Duchcova a u železničního viaduktu se stali obětí střelby četníků. Mezi těmi, kteří si přišli připomenout „hladový“ pochod a položili kytice k památníku, byl europoslanec Jaromír Kohlíček, ústecký hejtman Oldřich Bubeníček, senátoři Václav Homolka a Jaroslav Doubrava a také poslanec Josef Šenfeld. Původní svědek střelby, železniční viadukt, najdeme na okraji města, kde začíná šachetní území. Památník byl v šedesátých letech minulého století před pokračující těžbou uhlí přenesen do města k budově gymnázia. S historií tragické události seznámil přítomné místopředseda MV KSČM a bývalý starosta Petr Kňourek. „Když jsem sem před desítkami let chodil, nikdy jsem nevěřil, že v naší republice buou zase bezdomovci, nezaměstnaní a žebrající děti jako ve třicátých letech minulého století,“ uvedl mimo jiné Kňourek. Kytice k památníku položili také krajští radní Jaroslav Komínek a Ladislav Drlý a zastupitelé Jitka Hanousková, Radek Belej, Martin Hošek, a předseda výboru Pavel Vodseďálek. „Letos přálo vzpomínkové akci počasí, ale bylo také více než deset stupňů pod nulou,“ připomněl minulé roky tradiční účastník předseda OV KSČM Děčín Vlastimil Lhoták. Kytice položili i zástupci OV KSČM Most, Chomutov, Ústí nad Labem a Teplice. Mezi hosty nechyběly ani ženy Nataša Schalková a Amalie Novotná z Levicových klubů žen a Květa Rybárová a Marie Zeithammerová z Českého svazu žen, místostatostka Litvínova Erika Sedláčková a místostarosta Oseka Jiří Hlinka a také zástupci Klubu českého pohraničí. Nechyběli ani předsedové a zástupci MV KSČM z Teplic, Krupky, Bíliny, Oseka, Hrobu, Dubí a Koštan. Po pietním aktu se hejtman Bubeníček sešel s vedením Duchcova. Starostka Jitka Bártová (NK) a místostarosta Zbyněk Šimbera (ČSSD) ho seznámili s problémy města, kde jeho jižní část měla dlouhá léta stavební uzávěru kvůli důlní činnosti. „Využil jsem návštěvy a nejen pohovořil, ale byl jsem se i na místech bývalých podniků, ale i místní polikliniky či nádraží v jižní části města podívat. Bohužel s původním názvem již nemají nic společného. Život města byl výrazně ovlivněn těžbou uhlí a Duchcov dnes potřebuje státní pomoc,“ je přesvědčen hejtman. Po roce 1989 postupně zmizela sklárna, továrna na výrobu dětských kočárků, porcelánka a řada drobnějších výrob. Dnes je ve městě minimum pracovních příležitostí a lidé musí za prací dojíždět. Při vysoké nezaměstnanosti to není jednoduché. Otázkou je i budoucnost místních středních škol a řešení problémů v sociálně vyloučených lokalitách.

ve čtvrtek 24. ledna se v Teplicích uskutečnil letošní první Diskusní klub na téma Ústecký kraj v roce 2013 s úvodním slovem hejtmana Ústeckého kraje Oldřicha Bubeníčka. Doplnil jej krajský zastupitel, člen představenstva Krajské zdravotní a.s. a člen ROP Severozápad Ing. Jaroslav Dubský. Diskusním klubem provázela další krajská zastupitelka Jitka Hanousková. Zajímavé téma sledovala plná zasedačka a otázkám nebralo konce. Hejtman vidí přínos pro kraj v jednání asociace krajů, kterého se zúčastnil minulý týden. Za dobrý krok, který učinilo již předchozí zastupitelstvo, označil optimalizaci školské soustavy Ústeckého kraje. Další kraje se musí vydat stejnou cestou, ovšem za horších podmínek. Velká pozornost kraje je zaměřena na Krajskou zdravotní a.s., ale kraj má zájem i na zachování všech městských nemocnic. O problematice zdravotnictví podrobně informoval Ing. Dubský. V popředí zájmu vedení kraje stojí i doprava. Hejtman za pozitivní označil fakt, že se nebudou v kraji rušit žádné spoje, městská autobusová doprava by měla přejit na ekologický pohon – stlačený plyn, kraj bude nadále usilovat o výstavbu jezu na dolním toku Labe. Za nejdůležitější pro kraj označil dostavbu dálnice D8, zdlouhavá jednání provázejí rozšíření R7. V oblasti kultury čeká kraj oslava 200. výročí bitvy u Chlumce. Bylo vypsáno výběrové řízení na firmu, která akci zabezpečí. Kraj na ní uvolnil částku 7 mil. Kč a měla by napomoci rozvoji cestovního ruchu v kraji. V diskusi se hovořilo o možnosti zrychlení dopravy do Rumburku přes Německo, o problémech ROPu, o nutnosti zajistit do nemocnic kvalitní personál, o přetrvávajících zdržovacích praktikách ekologů při výstavbě D8, o pomoci kraje malým obcím, o mezinárodní spolupráci kraje, o možnostech zvýšit zaměstnanost v kraji. Dvě hodiny vymezené Diskusnímu klubu rychle uplynuly. Na ten další si zájemci musí počkat do března.

Stojíme na prahu roku 2013, jaký byl pro vás ale ten minulý?
Minulý rok byl rokem volebním, proto to byla především práce, práce na tom, aby KSČM ve volbách v Ústeckém kraji uspěla. Myslím si, že výsledek byl slušný. Pokud vezmeme senátní volby, tak se v kraji konaly ve třech obvodech, a ve třech kandidát KSČM postoupil do 2. kola, přičemž v Chomutově Václav Homolka mandát senátora obhájil. V krajských volbách jsme získali více než 25 % hlasů a s rozdílem téměř deset procentních bodů vyhráli. Na tomto výsledku má výrazný podíl práce zastupitelů na místní i krajské úrovni, práce dvou poslanců, senátora a europoslance, kteří v kraji působí. Je to i dobrá práce krajského a okresních výborů strany. A celkovým zhodnocením práce bylo ustavující zasedání zastupitelstva.Jste také dlouholetým krajským zastupitelem a ještě déle zastupitelem v Bílině. Považujete výsledky za určitou satisfakci?
V Bílině jsem v zastupitelstvu od roku 1990, třináct let jsem byl v radě. Celkem pravidelně zde KSČM volby vyhrává a já dostávám nejvíce hlasů. Ale v tomto volebním období již nemohu ani oddávat – oddával jsem dvacet let; prý to podle radních pro Bílinu není důstojné. Proto mě těch 38 % procent hlasů, které KSČM v krajských volbách ve městě získala, velice potěšilo. To je hlas občanů. A zvolení hejtmanem snad mé voliče potěšilo.Jak jste formovali vedení kraje?
I přes výrazné vítězství a možnost vybírat si koaličního partnera, jsme stranám nabídli zapojení. A to takové, jaké dosud žádná opozice v kraji neměla. Tak opoziční hnutí PRO!kraj, které má pouze šest zastupitelů, má své zástupce ve všech pěti výborech, dále ve třech komisích, v dozorčí radě Krajské zdravotní a ve výboru ROP Severozápad. ODS se sedmi zastupiteli má předsedu kontrolního výboru a všechna další zapojení. Severočeši.cz s devíti zastupiteli mají zapojení ve všech výborech a komisích, v dozorčí radě krajské zdravotní a výboru ROP Severozápad. Koaliční ČSSD má druhého náměstka a další čtyři členy rady a dva předsedy výborů. K tomu předsedu představenstva Krajské zdravotní. Co zbylo na komunisty? Mimo hejtmana máme 1. náměstka Stanislava Rybáka, radní Jaroslava Komínka, Jitku Sachetovou, Ladislava Drlého a Petra Vomáčku. Předsedy výborů jsou Jiří Novák a Pavel Vodseďálek. Místopředsedou představenstva Krajské zdravotní je Ladislav Drlý a místopředsedou výboru ROP Severozápad Milan Pipal. Na předsedu dozorčí rady krajské zdravotní je navržen Vlastimil Lhoták.Máte za sebou první dvě zastupitelstva, jak proběhla?
Myslím, že obě slušně. Kdo chtěl, názor si řekl, jak ze strany zastupitelů, tak občanů. Druhé již bylo ryze pracovní, schvaloval se rozpočet. Trvalo osm hodin, rozpočet byl schválen drtivou většinou, nikdo nebyl proti a zdrželi se pouze zástupci PRO!kraj. Rozpočet se připravoval dlouho před volbami, proto se mohly dělat pouze kosmetické úpravy, nechtěli jsme začínat s rozpočtovým provizoriem. Objemem je nízký, ale musíme hospodařit s tím, co je.Jaké byly první důležité kroky nového vedení kraje?
Důležitým rozhodnutím byly změny ve vedení Krajské zdravotní, jak v představenstvu, tak v dozorčí radě. Tato společnost sdružuje pět nemocnic a zaměstnává přes šest tisíc zaměstnanců. Je významná nejen jako základ zdravotní péče v kraji, ale také velký zaměstnavatel. Byla zde problematická výběrová řízení, a proto je společnost pod drobnohledem veřejnosti. Všichni čekají, jak se s tím nové vedení vyrovná. Změna představenstva a dozorčí rady je jen první krok.
Podporujeme však i městské a soukromé nemocnice. Zastupitelstvo se usneslo, že požaduje zachování akutních lůžek v podobě loňského roku. Tento kraj si nezaslouží, aby se zde nějaká nemocnice rušila.
Měli jsme také zájem na rychlém obnovení práce výboru ROP Severozápad, to se nám ve spolupráci s Karlovarským krajem také podařilo.Co dělal hejtman v prvních týdnech ve své funkci?
Vedle již zmíněné přípravy rozpočtu a jednání zastupitelstva jsem jednal s představiteli řady velkých společností v kraji a se zástupci zájmových a společenských organizací.
Kromě takovýchto a dalších pracovních jednání a rozhodování je to ale také řada společenských událostí. Krátce po zvolení jsem byl na republikovém vyhodnocení nejlepších sportovců spastiků, které proběhlo v Dubí. Hluboce před těmito sportovci, kteří musejí překonávat svůj svalový handicap, smekám; byl to velice milý večer. Mezi společenské akce se přiřadil v závěru roku koncert vážné hudby v Rudolfinu, což byl dárek pro manželku, která velice tolerantně snáší mé pracovní vytížení. Před Silvestrem jsem fandil děčínským basketbalistům, když připravili první ligovou porážku Nymburku. Hráčům jsem za výborný výkon a reprezentaci kraje poděkoval, na oplátku jsem od nich dostal podepsaný dres. O silvestrovském večeru jsem byl popřát hasičům, pracovníkům záchranné služby, Správy a údržby silnic a v kojeneckém ústavu. Na Nový rok jsme absolvovali s manželkou koncert Severočeské filharmonie – ten jsem jí dlouho sliboval. A také jsem byl popřát prvnímu občánkovi kraje v novém roce, malému Lukášovi z Litvínova.Co důležitého připravuje vedení kraje na počátku nového roku?
Během ledna budu realizovat svůj televizní slib o ustavení poradního orgánu hejtmana pro potřeby seniorů a zdravotně postižených. S nejbližšími spolupracovníky připravuji ustavení řídícího výboru Ústeckého paktu zaměstnanosti, protože obrovská nezaměstnanost v kraji nám nedá spát. Náměstek Stanislav Rybák začíná připravovat koncepci zdravotnictví v kraji, chceme obnovit protialkoholní záchytnou stanici, která v kraji chybí. Vedení kraje se bude po okresech setkávat se starosty. Radní pro dopravu Jaroslav Komínek bude sledovat dostavbu dálnice D8 a radní pro kulturu Jitka Sachetová má před sebou 200. výročí porážky napoleonských vojsk u Chlumce. Ekonomický a investiční radní Ladislav Drlý se bude snažit najít pro rozpočet další finance. Paní náměstkyně Jana Vaňhová bude pokračovat v popularizaci technických maturitních a učebních oborů, radní Martin Klika má úkoly v oblasti sociálně a bezpečnostně vyloučených lokalit. Radní Jan Szántó má různé úkoly v oblasti regionálního rozvoje a přílivu turistů do kraje a radní Arno Fišera se stará o životní prostředí a rozvoj venkova.Bude nové krajské zastupitelstvo dobře pracovat?
Musím být optimista; je to práce pro občany Ústeckého kraje. Tady není parlament, tady se musí v zásadních otázkách smazat postoj „koalice versus opozice“. Pokud chtějí všechny volební strany naplnit co nejvíce své volební programy, nemohou být ve všem proti. Proto jim občané hlasy nedali. A po prvních dvou zasedáních zastupitelstva také optimista jsem.Co přejete občanům kraje do začínajícího roku?
Především zdraví, práci, spokojenost doma a v zaměstnání, ať se jim splní co nejvíce novoročních přání. Chtěl bych také popřát čtenářům Haló novin slušný rok 2013 a aby zachovali přízeň zastupitelům, poslancům