Boj proti terorismu
Konečně, po dlouhých 15 letech přišla na pořad jednání v EP nová směrnice o boji proti terorismu.
Směrnice vymezuje v hlavě 1 minimální pravidla pro definici trestných činů a jejich sankcí v oblasti teroristických trestních činů. V hlavě 5 obsahuje zvláštní opatření na ochranu obětí terorismu. Jsou zde definovány finanční prostředky, právnická osoba, teroristická skupina a strukturovaná skupina. V hlavě 2 se ukládá členským státům přijmout nezbytná opatření, aby teroristické trestné činy byly odpovídajícím způsobem sankcionovány. Tato hlava podobně jako hlava 3 definuje různá úmyslná jednání a trestné činy, jež mají být sankcionovány. V hlavě 4 jsou vymezeny vztah k teroristickým trestným činům, pokus, pomoc a návod, přičemž se zde vymezují požadavky na sankce pro fyzické osoby, možné polehčující okolnosti, odpovědnost právnických osob a též sankce jim ukládané. V článku 21 směrnice se vymezuje povinnost členského státu přijmout opatření nezbytná ke stanovení soudní příslušnosti svých soudů pro trestné činy uvedené ve článcích 3 až 14 a 16 v různých případech.
Při tom je výslovně uvedeno, že každý členský stát může rozšířit soudní příslušnost svých soudů, je-li trestný čin spáchán na území některého členského státu. Právě v tomto ustanovení vidím zdroj možných problémů. Legislativa různých států může totiž toto ustanovení různě vykládat. I při vědomí možnosti zneužití této směrnice ji považuji za hodnou podpory.
U nás máme v současné době prvního občana obviněného z úmyslu připojení se k bojovníkům Islámského státu. V řadě členských zemí EU se však jedná již o stovky jedinců. Jsem velmi zvědav, jak a hlavně v jakém časovém horizontu si legislativci u nás i u našich sousedů s tímto úkolem poradí.
