Jednou z největších celoevropských investičních akcí je výstavba multimodálních koridorů transevropské dopravní sítě, které se označují TEN-T. V uplynulém období byla přijata usnesení podporující výstavbu těchto koridorů ve dvou etapách, v první etapě do roku 2030, a ve druhé etapě – globální koridory do roku 2050. V souvislosti s touto plánovanou výstavbou byla vypracována tzv. bílá kniha EK o dopravě. Tato plánuje přesunout na železniční a lodní dopravu 30% nákladní dopravy na další vzdálenosti do roku 2030 a 50% do roku 2050. EP proto přijímá řadu doporučení, jak pro Komisi, tak pro členské státy. Ty mají v devíti bodech formulovat obnovenou strategii EU pro logistiku nákladní dopravy. Mimo jiné se má zlepšit konektivita a rozvoj infrastruktury, v nichž chybí zpracovat nezávislou vědeckou studii na téma převedení silniční nákladní dopravy na železniční a vnitrozemskou lodní dopravu.
V řadě částí návrhu je zdůrazňována nutnost realizace sítě TEN-T se zvláštním důrazem na přeshraniční spoje, s dokončením do roku 2030 a výhledem na dokončení globální sítě do roku 2050. Musí být kladen větší důraz na zlepšení kvality dopravních uzlů, zvláště pak městských uzlů. Zásadní význam má lepší vzájemné propojení železnice s vnitrozemskými přístavy a vnitrozemskými uzly.
Komise je vyzvána, aby znovu posoudila metodiku a kritéria pro zřizování sítí nákladní dopravy a zejména zajistila realizaci investic do alternativních os nákladní dopravy s méně zatíženými uzly, terminály, letišti a přístavy. Je konstatována nutnost účinnější integrace různých druhů dopravy a kombinace prvků toků distribuční logistiky a zpětné logistiky. Stranou pozornosti není ani zatraktivnění práce v odvětví dopravy a finanční podpora v oblasti vzdělávání.
Které části této zprávy jsou pro ČR zajímavé? V oblasti vnitrozemské plavby jde o důraz na návaznost logistických uzlů vnitrozemské a námořní plavby (v této souvislosti dlužno poznamenat, že v Hamburku jsou dva české přístavy). Na několika místech zprávy se zdůrazňuje význam přeshraničních spojů, úsilí o odstranění dalších provozních, regulačních a technických překážek (u nás přechod na 1 druh elektrického napájení). Podpora zavádění řízení železničního provozu ERTMS (usnadněním přístupu k finančním prostředkům evropské fondu pro strategické investice ve prospěch infrastruktury i hnacích zařízeních).
Vnitrozemské vodní cesty, spolu s železnicí, musí hrát významnější roli pro odlehčení dopravní zátěže. Zpráva upozorňuje na potřebnost dalšího rozvíjení informačních a komunikačních systémů, které plně využijí potenciál evropských systémů družicové navigace GALILEO (jedno z center sídlí v Praze, jeho úkolem jsou zejména aplikace systému) a EGNOS. Silniční doprava na koridorech hlavní sítě musí být plošně vybavena alespoň čerpacími stanicemi na alternativní paliva a bezpečnými parkovišti pro nákladní vozidla, včetně potřebných zařízení, jež umožní profesionálním řidičům trávit dobu odpočinku v důstojných podmínkách.
Je teď pouze na nás, jak tuto zprávu poslanecká sněmovna ve spolupráci s ministerstvem dopravy a státním fondem pro dopravní infrastruktury vhodně využije. Osobně se velmi těším na spolupráci s realizátory.
Jaromír Kohlíček
