Jednání bylo rámováno širokou pozorností sdělovacích prostředků a jen minimem informací o skutečném vyjednávání mezi ANO a KSČM. 7 bodů, které na podzim loňského roku přednesl vyjednávací tým KSČM, v ohnisku pozornosti sdělovacích prostředků ovšem nebylo. Až teprve 2. jednání (tedy minulé) ÚV KSČM tuto problematiku na veřejnosti opět otevřelo.
Poměrně široká skupina členů strany zahájila diskuzi na Facebooku a obrátila se s prohlášením na členy ÚV. Toto prohlášení neříkalo nic jiného než „Dávejte pozor a rozhodněte po pečlivé úvaze! Známe z nedávné minulosti příklady silných komunistických stran, které na vstup do koalice levostředové vlády výrazně doplatily. Dnes se jedná o podporu vlády pravicového subjektu.“
V pozvánce na zasedání jsou 4 bloky. Obsahové otázky, ekonomické otázky, organizační otázky a různé. Mezi jednotlivými 20 body není jako zvláštní bod zařazeno stanovisko k možné podpoře vzniku a toleranci existence menšinové vlády hnutí ANO a ČSSD. Proto také, bezprostředně po zahájení zasedání, vystupující požadovali zařazení tohoto bodu, který je z hlediska členské základny i sympatizantů považován za nejdůležitější bod tohoto zasedání. Výsledkem diskuze nad návrhem programu bylo rozdělení obsahových otázek na 2 bloky. V prvním bloku bylo úvodní vystoupení předsedy a stanovisko k aktuální politické situaci a vyjádření k podpoře vzniku a toleranci vzniku menšinové vlády. Zároveň bylo navrženo vyřadit ekonomické otázky z programu jednání. Tyto změny programu se poté promítly do schváleného usnesení.
Zbytek dopoledne byl poté věnován výše zmíněným 2 bodům, s tím, že většina vystupujících uváděla své připomínky a rizika podpory menšinové vlády. Několik návrhů směřovalo ke stanovení limitů podpory vlády. V souvislosti s hlasováním o důvěře byla zdůrazněna nutnost, aby poslanci vystupující za KSČM zdůrazňovali prioritu prosazování programu KSČM v Poslanecké sněmovně. 7 bodů KSČM ne všichni vystupující na plénu v programovém prohlášení vlády nalezli. Navíc v celé dohodě je pouze jediný jasný závazek, a to v bodě 3 „KSČM nebude iniciovat po dobu mandátu vlády návrh na vyslovení nedůvěry.“ V závěru dohody se sice zmiňuje dohadovací řízení a kontrola plnění minimálně 2x ročně, ale nejsou zde stanoveny limity tolerance. Ani zasedání ÚV po hlasování o příslušných návrzích stanovení těchto limitů nepředpokládá.
Hlasování po jménech, které tento blok uzavřelo, skončilo ve sdělovacích prostředcích široce komentovaným výsledkem: 54 členů pro, 23 proti, 1 se zdržel. Výsledkem jednání, který se nezobrazuje ve schváleném usnesení, jsou také 2 termíny. Jde o konferenci ke stanovám, která by se měla sejít 20.4.2019 v Praze a o konferenci k úpravě programu strany, s plánovaným termínem 8.6.2019 v Nymburce.
Pokud jde o mé vystoupení, zmínil jsem se o nepříliš jasném postavení 7 bodů požadavků KSČM v programovém prohlášení vlády a zdůraznil jsem nutnost stanovit limity pro toleranci menšinové vlády. Dále jsem zmínil barcelonskou deklaraci, jež požaduje, aby kapacita školek od 3 let věku do zahájení školní docházky byla dostatečná pro 90% všech dětí a zároveň kapacita zařízení pro děti do 3 let byla dostatečná pro 30% dětí. Tedy jde o podporu zvýšení kapacit školek a jeslí. Měli bychom u operací armády ČR, a to i těch, které organizuje NATO, požadovat, aby naše účast byla vázána mandátem Rady bezpečnosti OSN. Jsou zde i další požadavky plynoucí z našeho programu, to je podpora sociálních podniků, bytových družstev, sociálního bydlení. Připomněl jsem, že jasně jsme proti privatizaci pošty, ale naopak pro zvyšování mezd a důchodů.
Při hlasování jsem se vyslovil proti návrhu. Vzhledem k tomu, že limity tolerance nebyly přijaty. V dalším jednání byly ekonomické otázky vzaty na vědomí, s tím, že se jich bude týkat zvláštní jednání ÚV KSČM.
Zasedání ÚV tedy splnilo očekávání stranické i nestranické veřejnosti. Rozhodlo o podpoře vzniku menšinové vlády.
03.07.2018 Jaromír Kohlíček
