Dne 31. března roku 1990, tedy před třiceti lety byla ustanovena Komunistická strana Čech a Moravy jako samostatný politický subjekt. Stalo se tak na základě rozhodnutí mimořádného 18. sjezdu KSČ ve dnech 21. a 22. prosince 1989.
Tento sjezd se scházel ve velmi složité době. Po převratu v listopadu 1989 byla zahájena transformace naší společnosti od socialismu ke kapitalismu i přes ujišťování Václava Havla a skupiny disidentů okolo něho, kteří se zmocnili moci. Strana byla také vystavena ostrým, nevybíravým útokům ze strany všech pravicových a reakčních sil, které v polistopadovém období vycítili svou šanci. Existoval silný tlak prosadit zákaz komunistické strany jako zločinecké organizace. Sjezd si vytýčil za úkol provést stranu tímto obtížným obdobím při zachování základních bodů programu a ideálů komunistických stran. Snažil se navázat na reformní snahy tzv. Vysočanského sjezdu z roku 1968. Sjezd řešil celou řadu i dalších otázek. Kromě jiného byly zrušeny Lidové milice, funkce generálního tajemníka byla nahrazena funkcí předsedy strany. Oficiálně byla také vyslovena omluva za celkový stav společnosti před listopadem 1989 a za chyby, kterých se strana za 40 let vládnutí dopustila. Bylo rozhodnuto o neplatnosti dokumentu, který po dvacet let výrazně ovlivňoval činnost KSČ. Tímto dokumentem bylo pověstné Poučení z krizového vývoje. V usnesení sjezd odmítnul dělení společenského vlastnictví a výprodej národního majetku. Význam pro vznik KSČM mělo především rozhodnutí dokončit federální uspořádání kdy, vedle již existující Komunistické strany Slovenska, měla být ustanovena také Komunistická strana Čech a Moravy. Zastřešující organizací se stala Komunistická strana Československa, která však změnila zkratku v názvu strany na KSČS. Předsedou strany byl zvolen bývalý předseda vlády Ladislav Adamec a prvním tajemníkem Vasil Mohorita. V členském referendu bylo rozhodnuto v názvu strany zachovat slovo komunistická. Sjezd také přijal dva základní dokumenty:
Prohlášení k občanům ČSSR.
Provolání k bývalým členům vyloučeným a vyškrtnutým po období 1968 až 69.
Ze strany byli také po listopadu 1989 vyloučeni někteří její členové, kteří měli základní podíl na vývoji situace ve straně po v době tzv. normalizace jako Gustav Husák (který tak byl vyloučen po druhé. Poprvé byl vyloučen v roce 1954), Miloš Jakeš, Miroslav Štěpán, Vasil Bilak, Alois Indra, Antonín Kapek, Peter Colotka, Jan Fojtík, Karel Hoffman, Marie Kabrhelová, Josef Lenárt, Lubomír Štrougal a někteří další členové.
Ustanovující sjezd KSČM se konal 31. března 1990. Předsedou strany byl zvolen vědecký pracovník Jiří Machalík. Jako emblém byly zvoleny červené třešně se zeleným lístkem. Tento emblém se odvolává na francouzského socialistického básníka a šansoniéra Jeana-Baptista Clémenta, účastníka Pařížské komuny, který na oslavu bojujících komunardů složil píseň Čas třešní. Oficiálně byla KSČM zaregistrována jako politická strana 28. listopadu 1990.
První řádný sjezd se uskutečnil v Olomouci ve dnech 13. a 14. října 1990. Předsedou strany byl zvolen filmový režisér Jiří Svoboda. Komunistická strana Slovenska se v roce 1992 transformovala na Stranu demokratické levice. Ve stejném roce došlo k rozpadu federálního uspořádání a zastřešující KSČS oficiálně zanikla 7 dubna 1992. Nástupnickou organizací se tak stala KSČM, která si vytkala za cíl pokračovat v politice socialistických ideálů. Přihlásila se tak k hodnotám a tradicím socialistického hnutí. V tom to duchu také hájit zájmy prostých občanů na základě sociální spravedlnosti vycházející z podílu každého občana na budování a rozvoji naší společnosti.
RSDr. Ivo Přichystal
Napsat komentář